Otisky prstů ze 6 metrů
Firma IDair vyvinula technologii, která zvládá snímat otisky prstů ze šestimetrové vzdálenosti. Základní přístroj, který je schopen snímat otisky jednoho prstu, je k dispozici za cenu pod 2000 USD.
Firma IDair vyvinula technologii, která zvládá snímat otisky prstů ze šestimetrové vzdálenosti. Základní přístroj, který je schopen snímat otisky jednoho prstu, je k dispozici za cenu pod 2000 USD.
Komentáře
[naive] Nemůžou přece zakázat
[naive] Nemůžou přece zakázat rukavice...[/naive]
Hmm kolik stojí integrace bioluminiscenčních genů do oblasti prstů?
http://diyhpl.us/~bryan/paper
http://diyhpl.us/~bryan/papers2/myostatin/yashgaroth-proposal.txt
(ano, prý i ty umíš syntetizovat z plasmidu - naprosto nechápu, jak je to možné, když RNAp je defaultně v jádře a plasmidy jsou v cytoplazmě, ale pubmed si myslí, že to funguje)
Nejsem biochemik, takže to
Nejsem biochemik, takže to znamená, že lze do specifické části těla dostat nový genetický kód jinak než pomocí viru? Docela hustý, ale ta elektřina v tom návrhu mě trochu asociuje Frankenštajna :-D.
Ano, ale trošku bych se
Ano, ale trošku bych se obával poškození… Přecejenom když si do svalu zapíchneš jehly a pustíš do nich proud…
Tak ja bych se teda bál těch
Tak ja bych se teda bál těch úprav genů :-D. Jinak pod ampéru za pár milisekund v oblasti mezi jehlama (?) to není problém, pokud svalem, co bych si chtěl upgradovat není srdce :-D. Vlastně pouštění elektřiny do svalu je prakticky to samý, co dělaj ty lazy masážní stroje z teleshoppingů.
No právě. Puštění elektřiny →
No právě. Puštění elektřiny → kontrakce. Jenže v tom svalu je zapíchnutá jehla. Co se asi stane s kontrahujícím svalem s jehlou v sobě?
To je pouze jednorozměrný
To je pouze jednorozměrný objekt v trojrozměrné struktuře.
vkladani DNA
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Metod je vice, popis viz napr. zde.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).