Firma IDair vyvinula technologii, která zvládá snímat otisky prstů ze šestimetrové vzdálenosti. Základní přístroj, který je schopen snímat otisky jednoho prstu, je k dispozici za cenu pod 2000 USD.
(ano, prý i ty umíš syntetizovat z plasmidu - naprosto nechápu, jak je to možné, když RNAp je defaultně v jádře a plasmidy jsou v cytoplazmě, ale pubmed si myslí, že to funguje)
Nejsem biochemik, takže to znamená, že lze do specifické části těla dostat nový genetický kód jinak než pomocí viru? Docela hustý, ale ta elektřina v tom návrhu mě trochu asociuje Frankenštajna :-D.
Tak ja bych se teda bál těch úprav genů :-D. Jinak pod ampéru za pár milisekund v oblasti mezi jehlama (?) to není problém, pokud svalem, co bych si chtěl upgradovat není srdce :-D. Vlastně pouštění elektřiny do svalu je prakticky to samý, co dělaj ty lazy masážní stroje z teleshoppingů.
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).
FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
Komentáře
[naive] Nemůžou přece zakázat
[naive] Nemůžou přece zakázat rukavice...[/naive]
Hmm kolik stojí integrace bioluminiscenčních genů do oblasti prstů?
http://diyhpl.us/~bryan/paper
http://diyhpl.us/~bryan/papers2/myostatin/yashgaroth-proposal.txt
(ano, prý i ty umíš syntetizovat z plasmidu - naprosto nechápu, jak je to možné, když RNAp je defaultně v jádře a plasmidy jsou v cytoplazmě, ale pubmed si myslí, že to funguje)
Nejsem biochemik, takže to
Nejsem biochemik, takže to znamená, že lze do specifické části těla dostat nový genetický kód jinak než pomocí viru? Docela hustý, ale ta elektřina v tom návrhu mě trochu asociuje Frankenštajna :-D.
Ano, ale trošku bych se
Ano, ale trošku bych se obával poškození… Přecejenom když si do svalu zapíchneš jehly a pustíš do nich proud…
Tak ja bych se teda bál těch
Tak ja bych se teda bál těch úprav genů :-D. Jinak pod ampéru za pár milisekund v oblasti mezi jehlama (?) to není problém, pokud svalem, co bych si chtěl upgradovat není srdce :-D. Vlastně pouštění elektřiny do svalu je prakticky to samý, co dělaj ty lazy masážní stroje z teleshoppingů.
No právě. Puštění elektřiny →
No právě. Puštění elektřiny → kontrakce. Jenže v tom svalu je zapíchnutá jehla. Co se asi stane s kontrahujícím svalem s jehlou v sobě?
To je pouze jednorozměrný
To je pouze jednorozměrný objekt v trojrozměrné struktuře.
vkladani DNA
Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.
Metod je vice, popis viz napr. zde.
Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.
Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).