Domů ›

Otisky prstů ze 6 metrů

luk | Červen 22, 2012 - 12 let 43 týdnů  Štítky:

Firma IDair vyvinula technologii, která zvládá snímat otisky prstů ze šestimetrové vzdálenosti. Základní přístroj, který je schopen snímat otisky jednoho prstu, je k dispozici za cenu pod 2000 USD.

Komentáře

[naive] Nemůžou přece zakázat

pc2005 | Červen 22, 2012 - 12 let 43 týdnů

[naive] Nemůžou přece zakázat rukavice...[/naive]
Hmm kolik stojí integrace bioluminiscenčních genů do oblasti prstů?

http://diyhpl.us/~bryan/paper

Jenda | Červen 23, 2012 - 12 let 43 týdnů

http://diyhpl.us/~bryan/papers2/myostatin/yashgaroth-proposal.txt

(ano, prý i ty umíš syntetizovat z plasmidu - naprosto nechápu, jak je to možné, když RNAp je defaultně v jádře a plasmidy jsou v cytoplazmě, ale pubmed si myslí, že to funguje)

Nejsem biochemik, takže to

pc2005 | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

Nejsem biochemik, takže to znamená, že lze do specifické části těla dostat nový genetický kód jinak než pomocí viru? Docela hustý, ale ta elektřina v tom návrhu mě trochu asociuje Frankenštajna :-D.

Ano, ale trošku bych se

Jenda | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

Ano, ale trošku bych se obával poškození… Přecejenom když si do svalu zapíchneš jehly a pustíš do nich proud…

Tak ja bych se teda bál těch

pc2005 | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

Tak ja bych se teda bál těch úprav genů :-D. Jinak pod ampéru za pár milisekund v oblasti mezi jehlama (?) to není problém, pokud svalem, co bych si chtěl upgradovat není srdce :-D. Vlastně pouštění elektřiny do svalu je prakticky to samý, co dělaj ty lazy masážní stroje z teleshoppingů.

No právě. Puštění elektřiny →

Jenda | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

No právě. Puštění elektřiny → kontrakce. Jenže v tom svalu je zapíchnutá jehla. Co se asi stane s kontrahujícím svalem s jehlou v sobě?

To je pouze jednorozměrný

pc2005 | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

To je pouze jednorozměrný objekt v trojrozměrné struktuře.

vkladani DNA

Shad (bez ověření) | Červen 24, 2012 - 12 let 43 týdnů

Jde to i bez viru. Jedna z metod jsou liposomy; mikrokapsle se strukturou podobnou bunecne membrane, ktere se s ni jsou schopny spojit a vyplivnout obsah dovnir bunky.

Metod je vice, popis viz napr. zde.

Mozna by sla udelat "tiskarna" na DNA. Ctverice elektricky (nebo fotony, coz nam odstrani problem s privadenim signalu k nanostrukture) ovladanych "enzymu", kazdy krmeny retezcem polynukleotidu. Kdyz jeden z nich dostane impulz, zmeni reverzibilne strukturu - odstipne nukleotid z konce retezce a prilepi ho na retezec rosouci uprostred, a oba retezce posune o krok. Nove syntetizovany retezec pak muze prochazet porem v membrane (na ktere je cela sestava ukotvena), a na tom poru muze byt jeste dalsi molekula ktera udela optickou nebo elektrickou (nebo nejakou spektralni) odezvu podle toho ktery nukleotid je vedle ni (nebo muze jit o krouzek nanotrubicek fungujicich jako STM sondy), pro kontrolu zda se pridani povedlo a zda tiskneme retezec co potrebujeme. Za membranou pak muze byt roztok s nukleotidy a enzymy pro doplneni komplementarniho retezce a namnozeni DNA na rozumne mnozstvi.

Tentyz postup (por v membrane se sondami) se da pouzit pro scannovani DNA retezcu. Takovyhle analyzator-syntezator pro genetickou informaci by mohl docela dobre fungovat pro napr. rychlou syntezu vakcin proti cerstve se objevujicim infekcim, at jiz prirozenym nebo z biozbrani (jejichz emergence je prakticky zajistena dostupnosti technologie DNA-tisku; nutny faktor pro omezeni rizika na unosnou miru je pak siroke rozsireni technologie na rychlou analyzu infekci a syntezu vakcin - rychlost sireni infekce je omezena fyzickym kontaktem, zatimco informace o povaze infekce je mozno sdilet pres komunikacni site v ramci milisekund).