On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že estonské soudy nepochybily, když učinily provozovatele webu Delfi odpovědného za obsah komentářů (útočících na místního lodního dopravce), které někdo na web anonymně vložil. Jednalo se v zásadě o obdobu české causy Prolux.
Američtí vědci se rozhodli bojkotovat konferenci NASA v reakci na to, že se jí nesmí účastnit občané Číny (ani ti, kteří pracují pro americké subjekty). Zákaz vstupu Číňanů do NASA byl schválen Kongresem USA letos v březnu.
Rusko plánuje důkladné monitorování veškeré komunikace při Zimních olympijských hrách v Soči. Bude se zřejmě jednat o nejširší a nejhlubší sledování v celé historii olympijských her.
London School of Economics publikovala novou studii, podle které není pravdou, že stahování „zabíjí hudbu“. Drastický propad tvrzený hudební lobby se nekonal, pokles prodeje fyzických nosičů je kompenzován nárůstem tržeb z jiných kanálů šíření děl.
Anonymní tržiště SilkRoad bylo uzavřeno a jeho provozovatel Ross William Ulbricht byl zatčen a obviněn z obchodování s drogami, počítačových útoků a praní špinavých peněz. Tržiště fungovalo na síti Tor a platilo se na něm měnou Bitcoin.
Letos to bude 30. let ode dne, kdy Richard Stallman oznámil svůj projekt GNU – svobodný operační systém unixového typu. Hlavní část oslav probíhá na universitě MIT v Cambridge (Massachusetts, Boston). Při této příležitosti jsme pro vás připravili Setkání příznivců svobodného softwaru v Praze. Těšit se můžete na následující přednášky:
Anna Šabatová (bývalá zástupkyně ombudsmana, bývalá předsedkyně Českého helsinského výboru) navrhuje, aby se problém rasové a etnické nenávisti řešil mj. regulací médií a veřejných diskusí.
Wikileaks pokračují - zveřejnily další dávku SpyFiles. Vybíráme například dokument od firmy FinFisher, o které jsem již psal. Dodává vládám různé nástroje pro „offensive security“ (lámání do počítačů) zabalené v pěkném pozlátku GUI. Umí třeba louskat WEP a WPA nebo vydumpovat vaši paměť přes PCIe nebo FIreWire.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.