On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Vláda podpořila ministerský návrh zákona o prekursorech drog. Nově upravuje nakládání s látkami, které budou (nově jen vládním nařízením, oproti dosavadnímu uvádění v zákoně) považovány za prekursory drog a tzv. výchozí a pomocné látky. Omezit přístup se nově plánuje zejména k červenému fosforu, gama-butyrolaktonu a 1,4-butandiolu.
Nový britský tiskový zákon může vystavit bloggery a provozovatele webů vysokým pokutám, které dostanou, pokud se nezaregistrují u tiskového regulátora. Podle zákona budou pod regulaci spadat weby, které mají "redakční charakter" (tj. někdo zodpovídá za publikování), kromě vědeckých, studentských a neziskových komunitních médií.
Ačkoli se může zdát, že solární energie má v EU zelenou, týká se to jen solárních panelů od „těch správných výrobců“. Pokud si objednáte panely např. z Číny, může vám EU dodatečně vyměřit clo (tzv. retroaktivní). Pokud se tak stane, musíte do 7 dnů uhradit „celní dluh“. Aby tento penězovod mohl fungovat, jsou obchodníci nuceni nahlašovat Celní správě, komu zboží prodali a uvádět i přesné údaje o zboží – modely a výrobní čísla. O problému informují jednotliví prodejci, např.
Soudkyně Susan Illston zakázala americké vládě používat tzv. „národní bezpečnostní dopisy“, kterými bezpečnostní složky získávaly informace od různých subjektů a které téměř vždy (cca 97 % ze zhruba 200 000 dopisů) obsahovaly uložení široké povinnosti mlčenlivosti. Podle soudkyně jde o nepřípustný zásah do svobody projevu. Účinnost rozsudku byla odložena o 90 dní, vláda se proti němu může odvolat.
Soudce v americkém Ohiu nařídil obci Elmwood Place zastavit používání kamer pro záznam řidičů překračujících povolenou rychlost. Počet zachycených přestupků za první měsíc provozu třikrát převýšil počet obyvatel obce. Podle soudce toto využívání kamer porušuje ústavní právo na spravedlivý proces.
Od vývojáře Indie hry Unknown Worlds si někdo koupil spoustu licencí pomocí kradených kreditek. Na poplatcích za následný chargeback prodělal 30000 dolarů.
Evropský parlament bude hlasovat o Zprávě o eliminaci genderových stereotypů. Pirátský poslanec Christian Engström upozornil na to, že zpráva vyzývá ke konkrétním krokům navazujícím na rezoluci z roku 1997, která navrhuje mj. zakázat všechny formy pornografie ve sdělovacích prostředcích. Podle této rezoluce mají být zapojeni do akce i všichni poskytovatelé internetového připojení.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.