On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
A je to tady, je hotové nařízení ohledně omezení prodeje a držení prekurzorů výbušnin „široké veřejnosti“. Samotné držení bude zakázáno od března 2016. Z Přílohy 1 vybíráme například „mezní koncentrace“: 3% kyselinu dusičnou nebo 12% peroxid vodíku.
Projekt KamEmigrovat.cz představuje některé země, které ještě zůstaly „svobodné“. Zatím se jedná zejména o malé státy - po Švýcarsku například o Singapur nebo Hong Kong.
Novozélandský odvolací soud zrušil rozsudek nižší instance a rozhodl, že Kim Dotcom a jeho tři kolegové mají být vydáni k trestnímu stíhání do USA. Právníci obviněných jsou odhodláni podat ještě dovolání k nejvyššímu soudu.
Australský daňový úřad (ATO) ukládá hesla v otevřené, nezašifrované podobě. Týká se to přinejmenším jedné služby poskytované úřadem (objednávání publikací), kde jsou tato hesla přímo posílána uživatelům, kteří heslo zapomněli. I pokud by se to ostatních služeb ATO netýkalo, mnozí uživatelé pravděpodobně používají pro všechny služby stejná hesla a únik by byl proto snadno zneužitelný.
Na ÚOOÚ bude zítra odeslána žádost o poskytnutí informací o platech a odměnách jeho předsedy a dalších vysokých úředníků. Cílem není přímo zjistit výši platů a odměn, nýbrž dosáhnout buď uznání samotného úřadu, že je poskytování těchto informací v pořádku, nebo soudní rozsudek mířící přímo proti tomuto úřadu, kterému se nelíbí, že některé složky státu platy zveřejnily.
Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil správní řízení s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze kvůli zveřejnění platů na VSZ. Platy zveřejnilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Na informace o platech vysokých činitelů státu mají podle Nejvyššího správní soudu občané právo.
Islandská vláda navrhuje blokovat veškeré porno na Internetu. Cenzura obsahu se má zajistit národním firewallem po vzoru Číny. Současně by bylo zakázáno platit za porno islandskými kartami.
Zatímco dříve jste při cestě do Severní Koreje museli odložit svůj mobilní telefon (zpátky jste ho dostali až při odjezdu), nyní si ho můžete nechat a dokonce z něj lze i telefonovat. Příjemně překvapena byla skupina čínských cestovatelů z Young Pioneer Tours, píše BBC. Podle čínské tiskové agentury Xinhua platí nová politika od 7. ledna. Brzy by mělo být dostupné i internetové připojení. Změny se (zatím) týkají jen zahraničních návštěvníků.
Ústavní soud ČR svým nálezem rozhodl, že mají občané právo upozorňovat na porušení zákona i v případech, že jim v tom brání soukromoprávní smlouva (např. pracovní). Zrušil tak rozsudky proti zaměstnancům čističky odpadních vod, kteří upozornili kontrolní orgány na porušení předpisů a byli za to okamžitě propuštěni.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.