On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Google hrozí, že vyřadí z výsledků vyhledávání francouzská média, bude-li schválen návrh na uvalení poplatků na vyhledávače. Návrh prosazuje francouzská ministryně kultury společně s místními vydavateli, kteří tvrdí, že vyhledávače vydělávají na úkor médií.
Výrobci a prodejci slazených nealkoholických nápojů se brání proti regulaci, která byla implementována v New Yorku, soudní žalobou. Zákaz prodeje sladkých nápojů podávaných v nádobách nad 16 uncí (473,6 cm3) byl podle nich přijat způsobem obcházejícím řádný legislativní proces.
Podle zprávy shrnující vyšetřování Kongresu USA je třeba čínské firmy Huawei a ZTE považovat za bezpečnostně rizikové a vyloučit je ze státních zakázek. Zpráva pochybuje, že jsou tyto firmy prosty vlivu čínského státu.
Právě vyšla příručka CryptoParty Handbook. Dozvíte se v ní, jak si uchránit soukromí pomocí nástrojů jako GnuPG (šifrování e-mailů a souborů), Tor (anonymní přístup na Internet), KeePass (bezpečné ukládání hesel) nebo TrueCrypt (šifrování celého disku).
Kim Dotcom byl zřejmě před svým zatčením ilegálně odposloucháván. Již od listopadu 2011 se u jeho internetového připojení projevovalo zpožďování paketů a data tekla na území Nového Zélandu jinudy, než měla.
USA, Francie a Švýcarsko odmítají, aby se pozorovatelem ve WIPO stalo sdružení Pirate Parties International (PPI), které sdružuje pirátské strany v různých zemích. Podle PPI přitom sdružení splnilo všechny podmínky pro pozorovatelské členství. Aktuálně má WIPO asi 250 pozorovatelů, patří mezi ně různá profesní sdružení, ale například také FSF Europe nebo EFF.
Podle zprávy Senátu Kongresu USA sbíral masivní, mnohamiliardový sledovací program, zavedený po 11. září 2001, údaje o nevinných lidech, zatímco účinnost při odhalování teroristů byla mizivá. Mluvčí Ministerstva pro vnitřní bezpečnost označil zprávu za zastaralou, nepřesnou a zavádějící.
Vicepremiérka Karolína Peake navrhuje, aby se povinnost podávat majetková přiznání vztahovala i na osoby obviněné z trestných činů. Tyto osoby by pak musely dokazovat, jak majetek získaly. Ministryně přímo řekla, že „důkazní břemeno by bylo na obviněném, to znamená nikoli na soudu nebo státním zástupci“.
Britské ministerstvo školství přestalo vzdorovat informačnímu komisaři, který poskytl obsah soukromé e-mailové korespondence ministra. Vláda nyní přijala za svou tezi, že „záleží na povaze informace, ne na formátu“.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.