On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Openleaks - tak se jmenuje připravovaný projekt, který připravují lidé nespokojení se současnou podobou serveru WikiLeaks, za nímž dosud stáli. Nový projekt má fungovat pouze jako neutrální technická platforma pro zveřejňování informací. Nebude dokumenty redakčně zpracovávat - o to se budou starat ti, kdo budou informace publikovat.
Národní protidrogový koordinátor a místopředseda vládní protidrogové rady Jindřich Vobořil prosazuje myšlenku večerního (od 18. hodiny) zákazu vstupu mladých lidí do zařízení, kde nalévají alkohol. Tento nápad by podpořil například také šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Čínská vláda zablokovala svým občanům přístup k webům BBC, CNN a NRK. Učinila tak 24 hodin před předáváním Nobelovy ceny disidentovi Liou Siao-po (který se ceremoniálu samozřejmě nezúčastní – sedí ve vězení, kam byl odsouzen za „podvratnou činnost“). Čína také na protest zavedla svou vlastní „Konfuciovu cenu míru“.
Karetní společnosti Visa a MasterCard zablokovaly platby kartami (jež vydaly jejich partnerské banky) ve prospěch WikiLeaks. Firma DataCell Switzerland tvrdí, že Visa je pod zjevným politickým tlakem. Zastavení plateb považuje za porušení smlouvy a připravuje okamžité právní kroky proti společnosti Visa.
Vědci analyzovali data z Prahy a zjistili, že po roce 1989 klesl počet případů sexuálního zneužívání nezletilých. Myslí si, že je to způsobeno otevřením pornografického trhu po Sametové revoluci a že by tedy například kreslená dětská pornografie mohla snížit násilí na dětech. Odpůrci výzkumu zase poukazují na to, že se analyzují pouze nahlášená zneužití.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl na základě mezinárodního zatykače zatčen ve Velké Británii – poté, co se dobrovolně dostavil na policejní stanici. Ještě dnes by měl stanout před soudem, kde se bude rozhodovat o jeho vydání do Švédska.
Bílý dům rozeslal státním úřadům zprávu, že by měly federální zaměstnance, kteří nemají řádnou autorizaci, varovat před prohlížením obsahu WikiLeaks. Týká se to nejen prohlížení v pracovní době, ale i ve volném čase a na soukromých počítačích. Zpráva vysvětluje, že zveřejnění utajovaných dokumentů na WikiLeaks nijak neovlivnilo jejich "důvěrný status":
Národní protidrogová centrála podala stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli pořadu „Není droga jako droga“ z cyklu „Ta naše povaha česká“. NPC vadí údajná nevyváženost pořadu a absence obsahové nezávislosti.
Po nedávné zprávě o GSM rušičkách je tu nový záměr americké vlády na další povinné zařízení v autech. Bude to zadní kamera (pro couvání) a povinnost by měla platit částečně od září 2012 (kdy bude muset mít tuto kameru 10 % vyrobených aut), s nástupem plného účinku ve dvou ročních krocích (od září 2014 už takto budou muset být vybaveny všechny vozy).
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.