On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ
komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo
z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí
a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti
za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát
disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým
píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš
a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by
zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému
šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho
webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený
z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat
tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS
Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou
ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do
formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného
sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené
SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná
zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor
jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie.
Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo
chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na
tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat
falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen
MITM útočníky.
Vyhledávač Google cenzuruje výsledky hledání. Nemusíte mít ani německou IP adresu, stačí použít google.de, abyste viděli filtrované výsledky. Setkáte se tak hláškou jako např. „V reakci na právní žádost zaslanou společnosti Google bylo z této stránky odstraněno 36 výsledků.“ nebo „You have selected the least restrictive filter for your results. Images not compliant with German law will still be filtered.“
V Číně chtějí sterilizovat páry, které už měly jedno dítě. Do sterilizace je ovšem mnohdy nutí – například zavřením příbuzných, pokud sterilizaci odmítnou.
Evropská unie/SESR zaplatí mladým, starým a nemajetným třetinu ceny dovolené kdekoli v Evropě. Například chudý Španěl tak může jet za 2/3 do Polska nebo starý Brit do Itálie. „Dovolená už není odměnou za celoroční dřinu, ale odměnou za celoroční dřinu ostatních.“
Krajský soud v Brně zamítl odvolání a potvrdil tak osmiměsíční podmínku za nápis na dveřích veřejných záchodků. Že by škoda přesáhla 5000 Kč, že už nešlo jenom o přestupek? Ne, nápis byl protižidovský. P. t. čtenář si nyní jistě položí otázku, zda by soud rozhodl stejně například v případě nápisů protiruských. Tak pozor na §§ 355 - 356 a 403 - 405 trestního zákoníku (Zvědavec, Novinky).
Brusel by mohl schvalovat státní rozpočty členů eurozóny. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn navrhuje, aby Evropská komise mohla rozpočet zamítnout ještě předtím, než ho schválí členský stát, píší Lidové noviny.
Britská labouristická vláda narychlo schválila tento zákon, který umožňuje zablokovat internetové servery, které „byly, jsou nebo pravděpodobně jsou užívány ve spojení s porušováním autorského práva“. Tento zákon je dalším krokem k omezení svobody internetu a v širším významu svobody slova ve Spojeném království. Zdroje: blisty.cz, guardian.co.uk, bbc.co.uk, ABC Linuxu.
Náklady na bezpečnostní opatření (která významně zasáhnou velkou část Prahy a bude se na nich podílet až 5000 policistů) související s pobytem amerického a ruského prezidenta zřejmě dosáhnou 50 milionů Kč.
Česká národní banka před rokem převedla Mezinárodnímu měnovému fondu 26 miliard korun se splatností 5 let a nyní MMF z těchto peněz půjčuje Řecku, upozorňuje Petr Mach.
Šifrování, BFU, detekce a falešné zprávy
On je spíš problém v tom, že spousta lidí (se kterými někdy potřebuješ komunikovat) prostě šifrovat neumí nebo nechce (ať už z lenosti nebo z jiných důvodů). Takže kus cesty ten e-mail nešifrovaně stejně urazí a tam se dá zachytit.
Ale pokud by všichni šifrovali, tak na serverech moc nezáleží – agenti za jejich provozovatelem klidně můžou jít, on jim může klidně i dát disky, ale zprávy si stejně nepřečtou – maximálně metadata, kdo si s kým píše (což má sice taky hodnotu, ale to už se utajuje hodně blbě).
Otázka je, jak ochránit tu „první míli“ mezi BFU, se kterým si píšeš a prvním serverem, který by třeba mohl znát tvůj veřejný klíč a mohl by zprávu hned zašifrovat. Něco takového mám na TODO seznamu…
A opačným směrem je to ještě horší – když píšeš BFU neschopnému šifrování, tak by se to zase muselo někde dešifrovat – třeba na jeho webmailu, který by znal jeho klíč – ten by teoreticky mohl být odvozený z jeho hesla, takže by ho provozovatel serveru neznal… ale nainstalovat tomu uživateli keylogger (nebo použít nějaký, který je zabudovaný v MS Windows) není nic složitého.
Obecně je tohle trochu neřešitelný problém – dokud uživatelé nebudou ochotní si něco nastudovat a budou chtít jen tupě zadat jméno a heslo do formuláře na webu, tak jim není moc pomoci.
Kromě toho bych se zaměřil na odhalování a dokumentaci případného sledování – chce to sbírat důkazy – např. kdy a jak bylo podvržené SSL/SSH spojení, kdy byla narušena nebo ztracena šifrovaná/podepsaná zpráva, kdy vracel DNS server „divné“ výsledky, proč má tenhle soubor jiný kontrolní součet, když ho stahuji z jiné sítě a další anomálie. Dále je pak dobré posílat falešné zprávy a zkoumat, jestli se jich někdo chytne, jestli se prozradí tím, že má znalost, kterou by mít neměl. Na tohle by to chtělo software, který bude na jedné straně generovat falešné zprávy a na druhé je zahazovat, aby nemátly příjemce, ale jen MITM útočníky.