Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.
Francouzský prezident François Hollande chce výrazně zvýšit daň z piva o 160 % s cílem získat více peněz do rozpočtu. Francouzská spotřební daň z piva patří v EU k nižším (je například o 15 % nižší než v Česku), zvýšení posune Francii na sedmou příčku za Dánsko. Zvýšení daně z vína se neplánuje.
Vědci z univerzity Carnegie Mellon vyvinuli nový systém, který nejen že je schopen rozpoznat určité lidské chování, ale i předpovídat, co se následně stane. Cílem je odhalit zločin ještě dříve, než je spáchán.
Článek Michala Zlatkovského se zabývá tím, jak média (včetně těch vnímaných jako „seriózní“ - ČT24, iHNed) propagovala zjevně podvržený screenshot vyjádření Jaromíra Petelíka na Facebooku.
Kanadský teenager byl svědkem toho, jak ochranka v obchodním domě kohosi skládá k zemi. Pořídil snímek, načež členové ochranky zamířili k němu a požadovali smazání snímku, což nebylo možné (šlo o snímek na film). Následně byl zatčen policií za výtržnictví – nebyl sice obviněn, nesmí však 6 měsíců vstupovat do onoho obchodního domu.
Poslední generace GPS navigací TomTom obsahuje SIM kartu a odesílá každé 2 minuty přesnou polohu vozidla. Firma také přiznala, že buduje svůj business model na tom, že jí vlády platí za poskytovaná data.
Francouzská socialistická vláda zavádí a připravuje řadu revolučních změn, které významným způsobem změní život Francouzů. Patří mezi ně zákaz domácích úkolů (zkouší se i u nás) a ceny energií závislé na příjmech, věku a podnebí; za nadměrnou spotřebu energie budou ukládány pokuty, za nízkou spotřebu naopak bonusy.
Amazon z ničeho nic zablokoval účet a na dálku smazal z Kindle všechny koupené (tedy spíše pronajaté, u Amazonu si nekupujete knihu, ale pronajímáte právo číst) knihy. Následná e-mailová korespondence překvapivě nevedla k žádnému vyjasnění, Amazon pouze opakovaně posílá obecné odpovědi „účet byl ve vztahu s jiným účtem, u kterého jsme detekovali porušení podmínek“.
Nizozemské ministerstvo spravedlnosti se zamýšlí, že by dalo policii nové pravomoci. Například by policie směla instalovat do počítačů spyware, a nabourávat se i do počítačů v cizích zemích.
Kellie Tranter se zamýšlí nad současnou praxí USA, které se snaží o to, aby jim cizí státy vydávaly své občany k trestnímu stíhání, často i za drobnější delikty, například porušování autorských práv.
Co je to publikování?
Co je to publikování? Nepočítám sem násilí, kdy bys město zasypal letáky nebo nahnal lidi do místnosti a tam je donutil číst svoje bláboly. Vydat přece můžeš cokoli, ale aby ta informace měla nějaký dopad, musí tu být vůle na straně příjemce – někdo si ty noviny musí chtít koupit nebo musí chtít kliknout na tvoji webovou stránku. Ona publikovaná informace dorazí tak jen k těm, kdo ji chtějí přijímat. A ostatní jim do toho nemají, co kecat – je to pouze věc šiřitele a příjemce informace. Je to podobný případ, jako kdyby se dva lidé sešli v parku na lavičce a o něčem si povídali. Přece jim taky nikdo nebude nakazovat, o čem si smějí povídat. Nebo ano? A v případě webu se ti lidé nescházejí osobně, ale virtuálně, nesedí na lavičce, ale připojí se ke společnému serveru… princip je ale stejný.