Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Podle výsledků čerstvé studie nemusí mít telefonování při řízení tak významné negativní dopady, jak se dosud myslelo. Výzkumníci se zaměřili hlavně na páteční večerní skokový nárůst hovorů z vozidel (způsobený poklesem ceny za volání v USA) a jeho korelaci s nehodovostí. Předpokládaný nárůst nehodovosti nebyl prokázán.
Admina Freedom Hostingu (poskytoval prostor pro stránky v anonymizační síti Tor, běžela na něm snad polovina .onion webů) sebrala policie. Současně byly hostované stránky hacknuty a byl na ně umístěn škodlivý JavaScript, který zřejmě přes díru ve Firefoxu leakoval skutečnou identitu návštěvníků někam dopryč. Nedávno byl také zveřejněn zajímavý článek popisující útoky na Tor.
Obyvatelka New Yorku byla vyšetřována policií poté, co na Internetu hledala tlakové hrnce. Společně s tím, že její manžel sháněl batohy a její syn zjišťoval informace o útoku v Bostonu, bylo toto chování detekováno jako „profil teroristy“ a rodinu přišla vyšetřovat skupina policistů z protiteroristické jednotky.
Můžete si stáhnout brožuru o tom, jak to vypadá s internetem a mobilními sítěmi v Barmě (Myanmaru). Nutno podotknout, že v Barmě momentálně probíhají pogromy.
Americký federální soudce William Pauley nevyhověl požadavku vlády, aby odložil slyšení v případu, kde ACLU napadá masivní sběr metadat, který firma Verizon provozovala ve prospěch NSA. Vláda chtěla získat více času na to, aby mohla z utajovaných materiálů vybrat, co lze před soudem zveřejnit (viz přípis).
Britský premiér Cameron plánuje ještě do konce tohoto roku spustit celostátní internetový filtr, který bude blokovat přístup k veškeré pornografii. Kdo bude chtít omezení zrušit, bude o to muset explicitně požádat.
Kryptolog Karsten Nohl oznámil, že se mu po tříletém úsilí podařilo odhalit díru v zabezpečení SIM karet (k průlomu stačí „správná“ SMS). Zhruba osmina SIM na světě je tak ohrožena například odposlechy, odesíláním Premium SMS nebo ovlivněním mobilního bankovnictví.
Tato věc zajímá „nejvyššího šéfa tajných služeb“ (DNI) Jamese Clappera. Záležitost vysvětluje Robert Litt, který ve své zprávě také ujišťuje, že tajné služby nevyužívají své schopnosti ke krádežím obchodních informací ani k represím proti občanům kteréhokoli státu.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.