Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Vyhledávač DuckDuckGo se pyšní ochranou soukromí – prý neukládá o návštěvnících žádné informace (cookies, IP adresy, prohlížeče, hledané fráze...). Ovšem přes NSA a dalšími podobnými službami bude chránit těžko. Už proto, že servery běží u firmy Verizon, která s NSA v minulosti ochotně spolupracovala a lze si snadno představit, že poskytla/poskytne NSA fyzický přístup k serverům s tajným klíčem pro SSL/TLS komunikaci.
Janet Napolitano, americká ministryně pro vnitřní bezpečnost, odstoupila z funkce. Z čela „protiteroristického“ ministerstva vytvořeného po 11. září 2001 míří na University of California. Podle mluvčího Bílého domu vybere prezident Obama jejího nástupce „velmi uvážlivě“.
Americký federální soudce v 5 let starém případu Jewel v. NSA (sledování zákazníků telekomunikační firmy AT&T; žalobu podávala EFF) odmítl argument vlády, že případ nelze projednat kvůli privilegiu státního tajemství.
Francie mění model postihů za neoprávněné sdílení autorských děl. Místo odpojování od Internetu (zvané „digitální gilotina“) budou ukládány stále se zvyšující pokuty. Zahajovat se bude na pokutě 60 EUR.
Japonská železniční společnost East Japan Railway chce prodat osobní údaje, které nashromáždila o cestujících. Balík prodávaných dat by údajně neměl obsahovat jména, adresy a podobně citlivé informace.
Evropský parlament bude hlasovat o tom, zda se pozastaví účinnost dohod o sdílení osobních údajů mezi EU a USA. Týká se to například údajů o cestujících nebo o peněžních tocích. Pozastavení by mohlo vést k přerušení osobní letecké dopravy mezi EU a USA.
Celníci v Německu zadrželi hardwarové zařízení na těžení Bitcoinů (ASIC platformu od Butterfly Labs). Tvrdí, že nemá CE certifikaci, a navíc nebyl přiložen povinný návod k obsluze a naopak byl přiložen nekompatibilní (US, 110V) napájecí kabel.
Nový kanadský zákon zavádí trest až 10 let vězení pro ty, kdo si budou maskovat nebo jinak zakrývat tvář při „nezákonných shromážděních“ – slovy zákona shromáždění tří a více osob, „narušující klid bouřlivě“, či „zbytečně a bez důvodné příčiny provokující ostatní k narušování klidu bouřlivým způsobem“.
Senát schválil zákon, který zakazuje provoz obchodů s plochou nad 200 m2 o státních svátcích. „Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade EU zvýšený důraz.“
Protože se často uvádí jako argument, že západní země to tak mají, přikládám fotografie, které jsem pořídil na Vánoce 2012 v Berlíně.
Všimněte si též pozitivního ohlasu v diskuzích na zpravodajských serverech.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.