Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Firma Google uvolnila 5 milionů USD na eradikaci fotek s dětským pornem a založila fond na podporu vývoje nástrojů proti této pornografii. Cílem je mj. vytvoření sdílené databáze fingerprintů, která by se využívala k automatické detekci obrázků (a umožnila je blokovat i v dalších vyhledávacích a webhostingových službách).
Podle průzkumu Pew Research Center a The Washington Post 56 % dotazovaných Američanů podporuje program NSA na šmírování komunikace mezi lidmi. 62 % respondentů považuje za důležitější odhalování teroristických hrozeb i za cenu narušení soukromí. Ochranu soukromí upřednostňuje 34 %. Nejvíce zastánců šmírování je mezi příznivci Demokratů (v roce 2006 to byli naopak příznivci Republikánů).
Škola na Floridě skenuje duhovky žáků (bez vědomí rodičů); pak žáky bude sledovat. Má to prý pomoci bezpečnosti. Oční skeny nahrazují dříve používané karty.
Americký soudce ve Wisconsinu rozhodl, že člověk podezřelý z přechovávání dětského porna není povinen dešifrovat svá data. Podle soudce je nucené dešifrování v rozporu s Pátým dodatkem Ústavy USA, který zaručuje právo nevypovídat proti sobě samému.
V reakci na operaci zaměřenou proti Liberty Reserve zpřísňuje burza Mt. Gox (která obchoduje s virtuální měnou BitCoin) své podmínky. Operaci s reálnými měnami bude smět provést jen uživatel, který prokáže svou totožnost. Burza je již nyní vyšetřována kvůli podezření z nelicencovaných peněžních operací.
Americký federální soud odmítl obhajobu firmy Google a nařídil jí, aby poskytovala FBI údaje o uživatelích i bez soudních příkazů. FBI pro tyto účely používá tzv. národní bezpečnostní dopisy (National Security Letters).
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.