Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.
Senátoři podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o cenzuře internetu, který má nabýt účinnosti 1.1.2017. Návrh kritizuje zjevné problémy jako zavádění cenzury, nejasné určení kdo, co a jak má vlastně blokovat, i praktickou nesplnitelnost zákona (např. blokaci konkrétních URL na HTTPS).
Po zákonu o vypínání internetu a zákonu o cenzuře internetu tu máme nový trhák, zákon umožňující Vojenskému zpravodajství připojit své zařízení kamkoli do sítě. V zákoně není nijak omezeno co, kam a jak se může připojovat a navíc ISP, kterému něco takového připojili, má povinnost mlčenlivosti. Kam se má ISP odvolat, pokud mu takto připojené zařízení znefunkční síť, začne dělat DDoS apod., když o tom nesmí nikomu říct? (ČPS, Seznam)
V Indii zneplatnili existující bankovky 500 a 1000 INR (v přepočtu 185 a 370 Kč, největší současné bankovky). Občané si mohou vyměnit do konce roku hotovost v poměru 1:1 s limitem 4000 INR (1500 Kč) na člověka. Pokud mají víc, banka jim to pošle na účet. Důvodem je boj s černým trhem.
Na základě zákona 223/2016 Sb. bude 28. říjen prvním dnem, kdy bude zastaven provoz např. elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kW, nemocnic s kapacitou nad 50 lůžek a muzeí, kin a divadel s více než 70 místy. (Fikce. Skoro.)
Některé tiskárny od HP byly známé svým liberálním přístupem k použitému spotřebnímu materiálu, absencí počítadel inkoustu a dalších technik DRM. Nyní ovšem u tiskáren, které mají defaultně povolený síťový update, instaluje firmware, který neoriginální cartridge odmítne.
Update: podle Rootu jde navíc ještě o logickou bombu.
V blogu na AbcLinuxu vyšel návod, jak provozovat TorBrowser bezpčeněji pomocí programů Firejail a Xephyr. Cílem je izolovat WWW prohližeč tak, aby nemohl ohrozit zbytek systému a aby nedocházelo k nežádoucím únikům dat.
Nedávný zákon o kontrolách paliva v topeništích byl nejspíš jen prvním kolečkem salámu, už se to používá jako argument pro vstoupení do domu a zadržení zbraně bez soudu, jen na základě důvodného podezření.
Městský soud v Praze vydal předběžné opatření o odstranění článku o pochybném nabízení dluhopisů firmami DRFG a 2 Crowns Capital. Bohužel jeden už stihl zaindexovat webarchiv, všechnytřijsou v Google cache a ještě k tomu to nějaký zlý člověk nahrál na pastebin.
Kdyby tam radši vyvěsili
Kdyby tam radši vyvěsili Software Freedom Day (bude už brzo – 18 září).
Jinak ty značky jsou celkem profláknuté – takže si nemyslím, že by je někdo nosil omylem a nevědomky tak někoho podporoval. Takže ta kampaň je na nic a akorát ji zaplatíme z daní. Navíc na některé lidi to bude fungovat jako reklama a zboží těchto značek si koupí právě proto – aby rebelovali proti vládním letákům.
Přijde mi absurdní, že vláda takhle poškozuje některé firmy/značky, i když jim žádné porušení zákona neprokázala (pokud ano, tak je můžou zakázat prodávat, případně i nosit, ale ne proti nim dělat kampaň), zatímco jiné „diskriminační“ kampaně Evropský svaz zakázal – např. Buy Irish (V rámci kampaně byly rozšiřovány letáky, které měly u spotřebitelů podnítit zájem o domácí výrobky).
V eurokomunismu se tedy do volného trhu zasahovat smí, ale jen tehdy, pokud se to hodí těm nahoře.
Jak by asi dopadla nevládní kampaň, která by kritizovala určité firmy za to, že korumpují unijní politiky? Kampaň by byla nebyla vedena na základě rozhodnutí soudu nebo prokazatelných důkazů – stejně jako kampaň proti „nacistickým“ značkám.