Vytvářejí atmosféru strachu, atmosféru toho, že tě někdo neustále pozoruje, že jsi nesvéprávná ovce, na kterou musí někdo dohlížet, je to ponižující opatření.
Digitální (elektronické) technologie umožňují automatizované zpracování dat – to přináší možnost řádově větších zásahů do soukromí než dřívější způsoby sledování. Můžeš sice říct, že kdyby v tom autobuse jel policajt, taky na tebe dohlíží. Ovšem policajt je jen člověk, má relativně malou paměť (jako všichni lidé) a omezené schopnosti sledování. Navíc data získaná skupinou policajtů nelze snadno agregovat a hromadně zpracovávat. Naopak sledování pomocí moderní techniky tuto agregaci a rychlé hromadné zpracování umožňuje – existují technologie pro rozpoznávání obličejů (jako velice jednoduchou ukázku můžeš zkusit Google Picasa). Je to součást snah o kompletní sledování občanů – vylezeš z domu a sleduje tě kamerový systém v ulicích, vlezeš do metra a kromě kamer musíš projít ještě turnikety, kde se budeš prokazovat neanonymní opencard kartou, vlezeš do autobusu a budeš zase pod dohledem kamer, sedneš do auta a pojedeš po silnici a budou na tebe dohlížet mýtné brány, které detekují krabičku v tvém autě, která vysílá signál o tvé identitě, pokud krabičku mít nebudeš, anonymitu si moc dlouho neužiješ, systém tě nahlásí a vyjede za tebou policejní hlídka, tam, kde mýtné brány nebudou, se budou aspoň automatizovaně ofocovat SPZky a rozpoznávat z nich text, bude se ukládat, kdo kam jede. Zároveň se sleduje a zaznamenává pohyb tvého mobilního telefonu, výbery z platební karty, platby u obchodníka, platby věrnostními kartami… každý tvůj krok bude zaznamenán, digitální stopa, kterou za sebou každý necháváme je čím dál tím silnější …a zneužitelnější – ať už proti konkrétním osobám, tak proti obyvatelstvu jako takovému – aby se lidi nebouřili, drželi hubu a krok a pracovali na svoje elity.
FBI tiše buduje nové centrum (Domestic Communications Assistance Center), které se má zabývat sledováním široké škály elektronických komunikačních prostředků. Nabízí dobře placená pracovní místa například pro testování sledovacích řešení pro rozvíjející se technologie.
Spojené státy americké se prolamují do webových stránek teroristické organizace al-Káida a upravují jejich obsah „k obrazu svému“. Když se například na webech jemenských kmenů objevil nábor do organizace, do 48 hodin byl obsah upraven do podoby ukazující počet obětí al-Káidy z řad obyvatel Jemenu.
V americkém státě New York se připravuje zákon, který zakáže jakékoli anonymní vyjadřování na webu. Všechny anonymní příspěvky v diskusích (u blogů, novinových článků apod.) tak budou muset být odstraněny.
Kanadští telekomunikační operátoři tajně podporují návrh zákona, kterým by se zavedlo snazší a intenzivnější sledování uživatelů Internetu. Návrh mimo jiné poměrně podrobně řeší dimenzování sledovací infrastruktury.
Americký senát schválil zákon, který zavádí od roku 2015 povinnost montovat do automobilů „černé skříňky“. Zatím se počítá, že pro přístup k datům bude potřeba soudní příkaz, s výjimkou vyšetřování dopravních nehod.
Práce Jamese Freedmana ze Stanford Law School se zabývá možností využít copyright jako nástroj v boji proti zveřejňování tajných dokumentů na WikiLeaks apod.
Proti firmě Facebook byla podána žaloba o 15 miliard USD za to, že sleduje uživatele i poté, co se ze sítě Facebook odhlásili. Není to zdaleka první případ takové žaloby, která cílí na využívání cookies pro sledování odhlášených uživatelů.
Britská vláda byla donucena zveřejnit, že více než 1000 zaměstnanců z ministerstev práce a zdravotnictví slídilo v soukromých datech lidí (zdravotních záznamech, informacích o zaměstnání, trestních rejstřících atd.).
Londýnská metropolitní policie používá metodu „rychlá extrakce dat“ z mobilních telefonů a dalších přístrojů. Místo odesílání zařízení k forenzní analýze je extrakce provedena během zajištění podezřelého v policejní cele.
Dva hlavní důvody