Vytvářejí atmosféru strachu, atmosféru toho, že tě někdo neustále pozoruje, že jsi nesvéprávná ovce, na kterou musí někdo dohlížet, je to ponižující opatření.
Digitální (elektronické) technologie umožňují automatizované zpracování dat – to přináší možnost řádově větších zásahů do soukromí než dřívější způsoby sledování. Můžeš sice říct, že kdyby v tom autobuse jel policajt, taky na tebe dohlíží. Ovšem policajt je jen člověk, má relativně malou paměť (jako všichni lidé) a omezené schopnosti sledování. Navíc data získaná skupinou policajtů nelze snadno agregovat a hromadně zpracovávat. Naopak sledování pomocí moderní techniky tuto agregaci a rychlé hromadné zpracování umožňuje – existují technologie pro rozpoznávání obličejů (jako velice jednoduchou ukázku můžeš zkusit Google Picasa). Je to součást snah o kompletní sledování občanů – vylezeš z domu a sleduje tě kamerový systém v ulicích, vlezeš do metra a kromě kamer musíš projít ještě turnikety, kde se budeš prokazovat neanonymní opencard kartou, vlezeš do autobusu a budeš zase pod dohledem kamer, sedneš do auta a pojedeš po silnici a budou na tebe dohlížet mýtné brány, které detekují krabičku v tvém autě, která vysílá signál o tvé identitě, pokud krabičku mít nebudeš, anonymitu si moc dlouho neužiješ, systém tě nahlásí a vyjede za tebou policejní hlídka, tam, kde mýtné brány nebudou, se budou aspoň automatizovaně ofocovat SPZky a rozpoznávat z nich text, bude se ukládat, kdo kam jede. Zároveň se sleduje a zaznamenává pohyb tvého mobilního telefonu, výbery z platební karty, platby u obchodníka, platby věrnostními kartami… každý tvůj krok bude zaznamenán, digitální stopa, kterou za sebou každý necháváme je čím dál tím silnější …a zneužitelnější – ať už proti konkrétním osobám, tak proti obyvatelstvu jako takovému – aby se lidi nebouřili, drželi hubu a krok a pracovali na svoje elity.
V ČR se rozmáhají odposlechy mobilních telefonů, ve kterých nemá prsty policie ani další úřady. Policie prý prokazatelně ví o jednom až dvou přístrojích „Agáta“ (IMSI Catcher) na našem území, které jsou v soukromých rukou (ale neví, ve kterých).
V Austrálii se zkouší používání kamer (s dalšími technologiemi, například na rozpoznávání obličejů) na malých bezpilotních vrtulnících. V USA jdou tyto prostředky již do ostrého nasazení.
V Německu budou zítra volby a zjistilo se, že ve školách používaný filtr cenzuruje web Pirátské strany. Web je v kategorii „nelegální drogy“, protože Piráti mají v programu legalizaci marihuany.
Pirátské noviny vydaly v pondělí článek o „Bublanově zákonu“, který v roce 2008 zpřísnil zákaz zakrývání obličeje při shromáždění tak, že už není třeba, aby probíhal policejní zákrok (maskování je zakázáno obecně). Ovšem v Kanadě jsou mnohem dál.
V několika bezpečnostních konferencích se objevil text upozorňující na to, že jediná firma MarkMonitor ovládá domény Googlu, Facebooku i Applu a navíc má právo vydávat nejen k těmto doménám vlastní SSL certifikáty.
Nizozemský soud nařídil obecnou cenzuru The Pirate Bay – blokace se tedy nevztahuje jen na samotný server thepiratebay.org, ale i na reverzní proxy servery, které k němu umožňují nepřímý přístup. Píše AbcLinuxu. Cenzura TPB je nařízena i ve Velké Británii.
Britský premiér David Cameron představil plán na povinné blokování veškeré pornografie na Internetu. Blokování by se vypínalo explicitně na žádost zákazníka ISP.
4. květen je Mezinárodním dnem proti DRM (digital restrictions management). Zatímco u stahované hudby se podařilo DRM z velké části porazit a uživatelé nejsou tolik omezováni (např. si mohou nahrát zakoupenou skladbu do libovolného přehrávače), je DRM stále větším problémem v oblasti elektronických knih – uživatelé nemůžou takové knihy půjčovat kamarádům nebo je po přečtení prodat (jako by to udělali s papírovou knihou), jsou sledováni, jaké knihy čtou a někdy dochází i k mazání „závadných“ knih z čteček uživatelů bez jejich vědomí.
Dva hlavní důvody