Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Vláda podpořila ministerský návrh zákona o prekursorech drog. Nově upravuje nakládání s látkami, které budou (nově jen vládním nařízením, oproti dosavadnímu uvádění v zákoně) považovány za prekursory drog a tzv. výchozí a pomocné látky. Omezit přístup se nově plánuje zejména k červenému fosforu, gama-butyrolaktonu a 1,4-butandiolu.
Nový britský tiskový zákon může vystavit bloggery a provozovatele webů vysokým pokutám, které dostanou, pokud se nezaregistrují u tiskového regulátora. Podle zákona budou pod regulaci spadat weby, které mají "redakční charakter" (tj. někdo zodpovídá za publikování), kromě vědeckých, studentských a neziskových komunitních médií.
Ačkoli se může zdát, že solární energie má v EU zelenou, týká se to jen solárních panelů od „těch správných výrobců“. Pokud si objednáte panely např. z Číny, může vám EU dodatečně vyměřit clo (tzv. retroaktivní). Pokud se tak stane, musíte do 7 dnů uhradit „celní dluh“. Aby tento penězovod mohl fungovat, jsou obchodníci nuceni nahlašovat Celní správě, komu zboží prodali a uvádět i přesné údaje o zboží – modely a výrobní čísla. O problému informují jednotliví prodejci, např.
Soudkyně Susan Illston zakázala americké vládě používat tzv. „národní bezpečnostní dopisy“, kterými bezpečnostní složky získávaly informace od různých subjektů a které téměř vždy (cca 97 % ze zhruba 200 000 dopisů) obsahovaly uložení široké povinnosti mlčenlivosti. Podle soudkyně jde o nepřípustný zásah do svobody projevu. Účinnost rozsudku byla odložena o 90 dní, vláda se proti němu může odvolat.
Soudce v americkém Ohiu nařídil obci Elmwood Place zastavit používání kamer pro záznam řidičů překračujících povolenou rychlost. Počet zachycených přestupků za první měsíc provozu třikrát převýšil počet obyvatel obce. Podle soudce toto využívání kamer porušuje ústavní právo na spravedlivý proces.
Od vývojáře Indie hry Unknown Worlds si někdo koupil spoustu licencí pomocí kradených kreditek. Na poplatcích za následný chargeback prodělal 30000 dolarů.
Evropský parlament bude hlasovat o Zprávě o eliminaci genderových stereotypů. Pirátský poslanec Christian Engström upozornil na to, že zpráva vyzývá ke konkrétním krokům navazujícím na rezoluci z roku 1997, která navrhuje mj. zakázat všechny formy pornografie ve sdělovacích prostředcích. Podle této rezoluce mají být zapojeni do akce i všichni poskytovatelé internetového připojení.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit