Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Zneužitelnost povinností zavedených DMCA ukazuje případ stránky, která kopíruje obsah z cizích webů a pak s využitím požadavků podle DMCA nechává odstraňovat původní články.
Cibi vytáhl z T-Mobile (část) dat, která o něm TMo shromažďuje na základě zákona o data retention. Zároveň několik dní těchto logů vizualizoval. O tom, jak postupovat, pokud chcete dosáhnout téhož, bude mít ve čtvrtek (7.2.2013) v brmlabu lightning talk.
Unikl tajný dokument Ministerstva spravedlnosti USA o podrobnostech programu „cíleného zabíjení“ (v jehož rámci jsou zabíjeni i američtí občané, aniž by byli z něčeho obviněni). Dokument například obsahuje mnohem širší definici „sebeobrany“ nebo „hrozícího útoku“, než jak bylo veřejně předkládáno.
Oskar píše o případu nelegálního výlepu reklam. I když se nepodařilo prokázat, že žalovaná firma samolepky opravdu vylepila, musí platit - díky reklamě (kterou si nevyžádala) jí totiž prý stoupl zisk, což je neoprávněné obohacení.
V Javě bylo nalezeno několik nepříjemných bezpečnostních děr, a proto je pochopitelně doporučeno aktualizovat. Co a jakým způsobem Oracle do aktualizací přibalil rozebírá ZDNet.
Řada běžně prodávaných kamerových systémů komunikující protokolem TCP/IP je náchylná na k nabourání hackerským útokem. Útočník pak může systém zcela ovládnout, tedy nejen sledovat či kopírovat záznam, ale také ho smazat nebo upravit. Některé kamery postrádají jakoukoli ochranu a pro přístup k nim se stačí připojit na port, na kterém naslouchají.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane pokutu za sKartu. Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrole zjistil vážné porušení zákona v souvislosti s předáním osobních údajů České spořitelně.
Podle reportu firmy Google se za poslední tři roky zdvojnásobil počet požadavků na údaje o uživatelích, které přišly ze států Evropské unie. V USA byl nárůst „jen“ 70 %. Celkově o 10 procentních bodů (ze 76 na 66 %) klesl počet žádostí, kterým firma vyhověla. Z Česka přišly první požadavky až v roce 2012, a to celkem 95 (týkaly se 128 uživatelů); firma jich však většinu zamítla (69, resp. 68 % v každém z pololetí).
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit