Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Francouzský prezident François Hollande chce výrazně zvýšit daň z piva o 160 % s cílem získat více peněz do rozpočtu. Francouzská spotřební daň z piva patří v EU k nižším (je například o 15 % nižší než v Česku), zvýšení posune Francii na sedmou příčku za Dánsko. Zvýšení daně z vína se neplánuje.
Vědci z univerzity Carnegie Mellon vyvinuli nový systém, který nejen že je schopen rozpoznat určité lidské chování, ale i předpovídat, co se následně stane. Cílem je odhalit zločin ještě dříve, než je spáchán.
Článek Michala Zlatkovského se zabývá tím, jak média (včetně těch vnímaných jako „seriózní“ - ČT24, iHNed) propagovala zjevně podvržený screenshot vyjádření Jaromíra Petelíka na Facebooku.
Kanadský teenager byl svědkem toho, jak ochranka v obchodním domě kohosi skládá k zemi. Pořídil snímek, načež členové ochranky zamířili k němu a požadovali smazání snímku, což nebylo možné (šlo o snímek na film). Následně byl zatčen policií za výtržnictví – nebyl sice obviněn, nesmí však 6 měsíců vstupovat do onoho obchodního domu.
Poslední generace GPS navigací TomTom obsahuje SIM kartu a odesílá každé 2 minuty přesnou polohu vozidla. Firma také přiznala, že buduje svůj business model na tom, že jí vlády platí za poskytovaná data.
Francouzská socialistická vláda zavádí a připravuje řadu revolučních změn, které významným způsobem změní život Francouzů. Patří mezi ně zákaz domácích úkolů (zkouší se i u nás) a ceny energií závislé na příjmech, věku a podnebí; za nadměrnou spotřebu energie budou ukládány pokuty, za nízkou spotřebu naopak bonusy.
Amazon z ničeho nic zablokoval účet a na dálku smazal z Kindle všechny koupené (tedy spíše pronajaté, u Amazonu si nekupujete knihu, ale pronajímáte právo číst) knihy. Následná e-mailová korespondence překvapivě nevedla k žádnému vyjasnění, Amazon pouze opakovaně posílá obecné odpovědi „účet byl ve vztahu s jiným účtem, u kterého jsme detekovali porušení podmínek“.
Nizozemské ministerstvo spravedlnosti se zamýšlí, že by dalo policii nové pravomoci. Například by policie směla instalovat do počítačů spyware, a nabourávat se i do počítačů v cizích zemích.
Kellie Tranter se zamýšlí nad současnou praxí USA, které se snaží o to, aby jim cizí státy vydávaly své občany k trestnímu stíhání, často i za drobnější delikty, například porušování autorských práv.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit