Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
V Německu odsoudili jednoho uživatele, který v síti podobné Toru dělal obdobu exit node. Přeposlal totiž zašifrovanou písničku (sám nemohl technicky vědět, co se v paketu skrývá).
Sohrab Ahmari se zamýšlí nad současným vývojem na amerických univerzitách. Podle něj se stávají čím dál autoritativnější, a místo aby byly kolébkou svobody projevu, stávají se jejím hrobem. Utápějí se v boji proti politicky nekorektnímu vyjadřování, údajnému sexismu, resp. obecně nekonformní mluvě.
Na serveru Novinky.cz, a patřící vydavateli deníku Právo (!), se objevil článek o tom, jak si Češi sami víceméně dobrovolně ukrajují ze svobod, které získali po pádu komunistického režimu.
Britský premiér David Cameron připravil nový předpis, který nařídí povinnou instalaci filtru pro přístup k pornografii na počítači. Při nákupu počítače nebo uzavírání smlouvy s ISP bude muset každý odpovědět, zda má děti – a pokud odpoví „ano“, bude mu do počítače nainstalován filtr blokující přístup k pornografii.
Australská vláda oznámila, že nebude zavedena povinná cenzura Internetu. Nicméně to neznamená, že by byl podobným věcem nadobro konec. Už nyní velcí ISP provádějí „dobrovolnou“ filtraci, nyní bude policie „asistovat“ i těm menším.
Článek na EFF se zabývá tématikou firem vyvíjejících a prodávajících zero-day exploity. Firma VUPEN tvrdí, že má funkční 0-day na všechny rozšířené webové prohlížeče, Word, Adobe Reader, iOS a Android; exploit na Chromium demonstrovala. Cena exploitu se pohybuje v řádu 100.000 USD.
V USA se používají elektronické přístroje umožňující volit bez použití volebních lístků. Jak se ale ukázalo, kvůli chybné kalibraci dotykového displeje zasahovala u některých přístrojů detekční oblast pro Obamu až do zobrazeného tlačítka pro Romneyho. Nancy z Topeky ve státě Kansas (jejíž manžel se s problémem setkal) se obává, že pokud si voliči problému nevšimli, mohl být jejich hlas zmanipulován, a že mohlo jít dokonce o záměr.
V Rusku vstoupil v účinnost zákon, kterým úřady mohou i bez souhlasu soudu nařizovat blokaci přístupu k určitým webům. Blokační seznam bude spravovat úřad Roskomnadzor. Podle průzkumu podporuje tuto cenzuru 62 % dotazovaných Rusů, jen 16 % s ní nesouhlasí.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit