Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Podle rozhovoru na Aktuálně připravuje firma Saab Velkého bratra pro pražské metro. Systém bude např. rozpoznávat obličeje a logovat trasu cestujícího. „Až bude systém hotov, automaticky dispečerovi nahlásí divné chování. Dá se totiž naprogramovat, jak se standardní cestující chová.“
Chytří lidé objevili způsob, jak číst a zapisovat do tzv. Plzeňské karty. Stačí k tomu smartphone se Symbianem a NFC. Například jízdné pro plzeňskou MHD je v kartě uloženo bez jakéhokoli zabezpečení, podepsání atd. a lze jím tak snadno manipulovat.
Třetí kolo soudu s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci cizího článku zpochybňujícího např. počet obětí holocaustu, proběhne 5.5.2011 ve 12:30 u Okresního soudu pro Praha Západ.
Žádné chytré mobily ani iPady v okruhu několika set metrů od stadionů – to požaduje návrh zákona pro Letní olympijské hry 2012 v Londýně. Na pozoru by se měli mít i internetoví inzerenti, kteří můžou tento zákon porušit nevědomky. Zákon údajně nemá sloužit ke kriminalizaci občanů, ale k omezení společností, které by chtěly mobily a tablety použít k reklamě (za kterou nezaplatily).
Trochu starší článek na H Security popisuje disk s hardwarovým „šifrováním“, které se ukázalo být prostým XORem s 512B klíčem. Ponaučení? Nevěřte uzavřeným šifrovacím technologiím, pokud k tomu nemáte opravdu dobrý důvod…
„Do dotazníku si každý může napsat, co chce, nikdo to neověřuje. Není záruka pravdivosti údajů. Do sčítání by měly vstoupit další státní orgány, třeba policie, která by měla mít možnost vejít do domů a zjistit tam skutečné poměry,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Křeček a komentuje František Matějka.
Francouzská vláda navrhuje, aby poskytovatelé internetových služeb museli vydávat úřadům na požádání veškeré osobní údaje uživatelů, a to včetně přihlašovacích hesel.
Autor známého komiksu xkcd, Randall Munroe, byl během návštěvy letošního pražského meetingu IETF zadržen českou policií. Publikací xkcd 29 se měl totiž dopustit trestného činu Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za který mu hrozí až tři roky vězení. Za stejný čin je stíhán také například Vladimír Stwora, jehož případ od začátku sledujeme.
Projekt Tor, který slouží k ochraně soukromí uživatelů Internetu, byl letos oceněn na Free Software Awards 2010 – získal Cenu za společenský přínos.
Píše Root.cz.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit