Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Bezpečnostní informační služba (BIS) usiluje o změnu zákona, která by jejím zpravodajcům umožnila kromě současných odposlechů také získávání provozních informací (volaná čísla, délky hovorů či zeměpisné polohy volajících). Píše ITBiz.cz.
Ministerstvo vnitra schválilo grant 55 milionů na vývoj tzv. chytrého integrovaného kamerového systému, který má být schopen rozpoznat zloděje, násilníky nebo podezřelé předměty. Dotaci získala firma Koukaam, která sama s projektem na ministerstvo přišla.
V diskuzi na Outsider Media popisuje uživatel Tonda Koniášů, jak došlo při Sčítání lidu v roce 1991 k malému překlepu a jak se následně stejný překlep objevoval v reklamních letácích. Opatrné poznačení dat ve sčítacím formuláři by mohlo být zajímavé pro sledování, kam všude se údaje ze sčítání dostaly.
Obyvatel New Yorku čelí vážnému obvinění – podle ministerstva pro vnitřní bezpečnost spáchal těžký zločin tím, že na svém webu channelsurfing.net zveřejňoval odkazy na videa ilegálně publikovaná na jiných serverech. Muži již byla zabavena doména, nyní je ve vazbě a může mu být uloženo až 5 let vězení, peněžitý trest, propadnutí věci a náhrada škody.
Aktuálně připravovaná (opět v utajení) dohoda TPP, nazývaná též „syn ACTA“, zavádí ještě přísnější restrikce než obávaná ACTA. Kromě jiného například zakáže šedý dovoz autorských děl.
Od 25. května budou provozovatelé webů na území EU moci používat cookies pouze s výslovným souhlasem uživatele. Jedinou výjimku mají e-shopy a to pouze na cookies nutné pro funkci nákupního košíku. Jak to bude vypadat v praxi je těžko představitelné. Tím spíše, že zatím zřejmě neexistují ani pokyny, kterými by se měla řídit oficiální místa. Zdroje: BBC, JustIT.cz.
Poslanec a středočeský hejtman David Rath hledá inspiraci v Maďarsku. V Radiožurnálu uvedl: „Pokud by vláda silou prosadila povinné vyvádění peněz do soukromých fondů, já bych se vůbec nebránil se nechat inspirovat třeba v orbánovském Maďarsku. Hrozilo zhroucení financí a sáhl k tomu, že soukromé fondy převedl pod stát. Nic jiného takovému státu pak do budoucna nezbude, to je evidentní.“
Maďarsko kvůli tlaku EU zmírníkontroverzní mediální zákon. Zní to dobře, ale... Ústupky se však týkají jen zahraničních médií a ani tak nebezpečí postihu zcela nevylučuje. Maďarským médiím nepomůže ani formální změna sídla.
Čínská vláda plánuje zavést systém, který by umožňoval sledovat obyvatele Pekingu pomocí mobilních telefonů a GPS doslova na každém kroku. Oficiálním cílem je „získat všeobecné statistiky pro lepší zvládání dopravního provozu a monitorování obyvatel“. Koncem června má být systém vyzkoušen na dvou zalidněných čtvrtích.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit