Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Odvolací soud zrušil nařízení, podle kterého Internet Info muselo smazat diskuzi o firmě Prolux, protože se v ní objevovaly hanlivé výrazy. IInfo musí jen zcenzurovat výraz „lže jak svině“. Soudní výlohy hradí Prolux. O kauze jsme informovali: 123
Iuridicum Remedium připravuje debatu o svobodě internetu, současné komercionalizaci informací a formování nových zákonů internetu, jako je například dohoda ACTA. Koná se v úterý 22. března od 20.00 v Praze Holešovicích.
Soudní proces s Vladimírem Stworou, který je popotahován za publikaci článku Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta, bude mít zřejmě třetí díl. Státní zástupce se totiž již podruhé odvolal proti osvobozujícímu rozsudku a odvolání mu prošlo (všimněte si našeho redaktora na fotografii v článku :). Hra se zřejmě bude hrát do té doby, než nějaký soud rozhodne „správně“.
Kolínský deník zveřejnil ukázky snímků z kamer, které na jedné z kolínských křižovatek zaznamenávají jízdu na červenou. Podobný systém bude brzy instalován na další křižovatku.
V německém Institutu Maxe Plancka vyvinuli miniaturní ohebné tranzistory, které půjdou zabudovávat například do bankovek. Umožnilo by to jednak novou ochranu proti padělání, ale také sledovat pohyb (pomocí bezdrátových skenerů) jednotlivých bankovek po světě.
TV Nova dostává malé plus za to, že názorně předvedla, co se vám může stát, pokud nebudete šifrovat disk, nebudete mít geograficky oddělenou zálohu a budete se bavit s policií. Je ovšem otázkou, co si z toho většina diváků odnesla. Informuje Lupa.
V rámci operace „Zachraňte naše děti“ americká vláda opět zabavovala domény. Tentokrát „omylem“ odpojili i 84 000 nezávadných webů. Patřily totiž jednomu bezplatnému poskytovateli DNS. Píše TorrentFreak.com.
O zámku s backdoorem, který umožní bezpečnostním složkám jej snadno otevřít, jsme se tu již zmínili. Vypadá to, že existuje několik standardizovaných rozhraní pro paklíče. Provést reverzní inženýrství použitého mechanismu a vybrousit příslušný protikus by nemělo být příliš složité (nebo by to alespoň mohl dobrý přítel na letišti obtisknout do plastelíny). Ujme se toho někdo?
Americký prezident Barack Obama (zřejmě nechtěně) potvrdil, že má FBI bez jakéhokoli dohledu přístup k záznamům mezinárodních telefonních hovorů. Již v minulosti úřad opakovaně zneužíval svůj neomezený přístup k hovorům, myslelo se však, že to v roce 2006 skončilo.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit