Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Podle dosavadních zjištění si Telefónica O2 Czech Republic (zřejmě po vzoru někdejšího Eurotelu) zásadním způsobem "přiohýbá" internetové protokoly k obrazu svému. Aktualizace 17.2.2010: Možná je všechno jinak. Podrobnosti dále v textu.
„Francouzský parlament podlehl tlaku jistých zájmových skupin a uzákonil celoplošnou cenzuru internetu. Vláda odmítla všechny námitky opozice a pod záminkou nutnosti chránit děti zákon přijala.“
Poměrně stará zpráva (již od roku 2005, píše Bruce Schneier), ale přesto o tom mnoho občanů neví a na místě bývají nemile překvapeni. Pokud budete chtít jít v Itálii do internetové kavárny nebo se připojit třeba k hotelovému WiFi, budete se muset nejdříve prokázat pasem či občankou a vaše činnost na internetu bude sledována a párována s vaší identitou. Na nějaké „Free WiFi“ tedy můžete zapomenou (leda hackovat).
Íránské úřady zablokují přístup k poštovní službě Gmail, kterou provozuje Google. Íránští obyvatelé prý tuto službu nebudou potřebovat, protože stát brzy zprovozní službu vlastní.
Ve Francii projednávají zákon, který má posílit vnitřní bezpečnost a bezpečnost národnostních menšin. Obsahuje mj. možnost zákazu nočního vycházení dětí do 13 let bez doprovodu, rozšíření možnosti odposlechů a kamerového systému v ulicích. Proti zákonu vystupuje především socialistická opozice.
Evropský parlament chce zrušit bankovní tajemství. Má se tím dosáhnout automatické a povinné výměny informací mezi státy v EU a zamezit tím daňovým únikům.
Nigerijští policisté a vojáci zatýkali náhodně lidi a potom je na ulici popravovali vleže kulkou do zad. Tyto čistky započaly po střetech ozbrojených sil s muslimskými radikály.
Ani ne den po spuštění projektu Červené tlačítko Daniel Dočekal objevil, že se při pokusu o nahlášení stránky odesílají i kusy historie prohlédnutých stránek. Podle výrobce se jednalo o chybu a je již opravena. „Logicky se teď nabízí otázka, jaké "mechanismy ochrany" tam ještě jsou,“, tvrdí Patrick Zandl.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit