Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit
Server D-FENS upozorňuje na nové trestné činy týkající se „vývozu zboží a technologií dvojího užití“, zavedené novým trestním zákoníkem jako implementace norem EU. Za nepovolený vývoz například bezešvých trubek nebo leteckých motorů hrozí až 8 let vězení.
Zítra (v pondělí 1.2.2010) bude vládě předložen návrh hlavního hygienika Michaela Víta. 200 000 lidí by mělo být povinně naočkováno prasečí chřipkou (ehm, vlastně proti prasečí chřipce). Jedná se o státní zaměstnance, lidi důležité pro chod státu, policisty, politiky, hasiče, záchranáře… Prezident Klaus ani ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s povinným očkováním nesouhlasí a dali by raději přednost dobrovolnému.
Podle německého soudu si rodiče musí ohlídat, co jejich děti dělají na Internetu (zejména nelegální stahování softwaru a sdílení audiovizuálních děl). Soud odsoudil matku, která byla žalována za sdílení tisíce hudebních nahrávek.
Věznice Guantánamo by mohla být uzavřena v roce 2012. Zajímavější je ovšem druhá část článku – na Guantánamu je momentálně držených 192 osob, z nichž 50 je zajatých doživotně a bez možnosti stanout před soudem nebo vojenským tribunálem. Prý by jejich souzení bylo příliš nebezpečné.
Moderátoři dětského pořadu odění v neprůstřelných vestách a mající plastové vysílačky a barevné fény se stali cílem zájmu policistů. Připadali jim podezřelí, proto postupovali podle protiteroristického zákona.
Francouzská parlamentní komise doporučila zpřísnit zákaz nošení burek a dalších zahalujících oděvů, a dále také, aby každý člověk s viditelnými známkami "radikálních náboženských praktik" nedostal občanství nebo povolení k pobytu.
Provozovatelé mnoha serverů v Austrálii zorganizovali protest proti zaváděné cenzuře Internetu. Protest spočívá v zobrazení informací o cenzuře návštěvníkům při vstupu na webové stránky.
Server Wikileaks.org, zabývající se anonymním publikováním uniklých a cenzurovaných informací všeho druhu, se dostal do finančních problémů. Z celého webu funguje jen stránka pro nahrání nového dokumentu a prosba o podporu, ať už finanční nebo darováním konektivity.
Právo
Žádná taková povinnost není*, je to tvůj majetek a když ho budeš chtít nechat chátrat, tak je to tvoje věc. To o čem mluvíš (zaplevelení cizích pastvin) je normální poškozování cizí věci (tzn. zásah do vlastnického práva někoho jiného) a bude se to řešit, až někoho poškodíš. Není potřeba k tomu zavádět nějaké nové pravidlo typu „člověk se má o svůj majetek starat“. Když si nechám shnít barák, tak je to jen a jen moje věc (za předpokladu že se třeba nerozvalí na sousedův pozemek).
Navíc zásah vůči tomu majiteli má opodstatnění jen jako kompenzace tomu druhému majiteli (např. mu bude muset zaplatit škodu případně nějakou pokutu navíc), ale nelze do toho zatahovat třetí osobu (squatery) a říkat, že když osoba A poškodila osobu B, smí osoba C poškodit majetek osoby A.
*) resp. možná v nějakém právním řádu existuje, ale nejde logicky obhájit