Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Nizozemská policie si vyžádala poskytnutí vzorků DNA od 8080 mužů žijících v okruhu 5 km od místa znovuotevřeného případu znásilnění a vraždy 16leté dívky z roku 1999. Cílem není identifikovat jen pachatele, nýbrž i jeho příbuzné. Nikdo prý nebude k poskytnutí nucen a policie slibuje vzorky po použití zničit.
První státní základní škola, Františky Plamínkové v Praze, zavádí školní stejnokroje. Uvažuje se o rozšíření i do dalších škol. Jeden komplet (mikina a šest polokošil) vyjde na 2000 korun, první dávku financuje město, další si rodiny budou muset kupovat sami.
Aktualne.cz píše o moderních trendech v boji se silničním pirátstvím. Zmiňuje například omezovač rychlosti, který řidiči prostě nedovolí zrychlit nad povolenou rychlost, nebo o instalování rušiček mobilních telefonů do automobilů.
Britská policie přiznala, že její systém pro sledování pohybu vozidel není plně funkční. I tak je do systému zapojeno asi 5000 kamer, jejichž umístění policie tají. Za posledních 6 let bylo v systému nashromážděno více než 7 miliard záznamů.
Britská tradice přenášet utajované dokumenty tak, aby je novináři mohli vyfotografovat, přinesla zjištění ohledně plánů na zadržení Juliana Assange. Dokument v režimu utajení „Vyhrazeno“ obsahoval mj. informaci, že „Assange musí být bezpodmínečně zadržen“. Policie následně uvedla, že se to mělo vztahovat k situaci, kdy Assange opustí ekvádorské velvyslanectví.
Jediné firmě, která směla v Norsku shromažďovat údaje o uživatelích sdílejících obsah, vypršela licence od tamního úřadu pro ochranu osobních údajů. Nová licence již udělena nebyla a firma neuspěla ani s odvoláním proti rozhodnutí úřadu. Žádný soukromý subjekt tedy nyní nesmí shromažďovat údaje o „sdílečích“.
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).