Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Technologie SmartScreen v systému Windows 8 hlásí Microsoftu každý program, který je do systému instalován. Při instalaci systému o tom uživatel není informován. Zatím lze předávání informací zabránit vypnutím technologie SmartScreen, nicméně to může zvýšit riziko infiltrace malwaru.
Australský daňový úřad (Australian Taxation Office) chce mít přístup k telekomunikačním datům v reálném čase. Současný stav, kdy se k provozním a lokalizačním údajům může dostat až následně, považuje za zásadní omezení při odhalování daňových úniků.
Náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS) uvedl v rozhovoru se čtenáři na IHNED.cz, že náramky pro sledování vězňů odsouzených k domácímu vězení umožňují paralyzovat nositele na dálku elektrickým šokem. V případě ohrožení nebo při krizové situaci (např. při požáru) má prý nositel možnost prostřednictvím své domácí stanice komunikovat o mimořádných událostech s operátorem.
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že firmy mohou omezovat využívání Internetu svými zaměstnanci a mohou i kontrolovat, jak ho využívají. Odmítl dovolání muže, kterého zaměstnavatel propustil na základě výsledků takového sledování.
Evropská aliance pro bezpečnost dětí vydává hodnocení. Shrnuje například, že v České republice chybí národní zákon upravující design a prodej šňůr k žaluziím nebo národní program návštěv dětí doma, které zahrnují výchovu dítěte sledující bezpečnost ve vodě.
Americká pornostudia žalovala desetitisíce lidí za stahování (a samozřejmě současné sdílení) pornofilmů přes BitTorrent. Ovšem někteří si to nechtějí nechat líbit a namítají, že na porno se copyright nemůže vztahovat, protože copyright má sloužit k podpoře „vědeckého pokroku“ a „užitečného umění“.
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).