Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Vyučující ve školách a mateřských školkách v Británii zaznamenávají, když se dítě homofobně nebo rasisticky vyjádří. Složka pak může s dítětem putovat na vyšší školy nebo i do jeho budoucího zaměstnání.
O podivných podmínkách v licenci k PlayStationu od Sony píše Lupa. Z licence například vyplývá, že nemáte právo na hromadnou žalobu Sony, kteréžto ustanovení je v ČR zřejmě neplatné.
V americké Atlantě bylo spuštěno nové kamerové monitorovací centrum. Aktuálně je do centra připojeno více než 100 veřejných i soukromých kamer. „To je ale jen začátek“ a Atlanta plánuje dostat se na úroveň, jakou má New York nebo Chicago.
New York Civil Liberties Union vede soudní spor s ministerstvem práce, které (údajně kvůli špatně vyplněnému výkazu práce) propustilo svého zaměstnance Michaela Cunninghama poté, co do jeho auta nainstalovalo sledovací přístroj s GPS. Vrchní státní soud již dříve v jiném případu rozhodl, že k instalaci takového zařízení je třeba soudní příkaz (tento případ nyní míří k Nejvyššímu soudu USA).
Barcelonská radnice zakázala prodej odznáčků se symboly stinných stránek města. Jsou na nich vyobrazeny krádeže, prostituce, alkohol, policejní násilí a podobně. Prodejci navíc musí vysvětlit, proč do nabídky tyto předměty zařadili.
Český stát bude nově evidovat podrobné neanonymizovné informace o zdravotním stavu každého člověka, ale i informace související (např. sociální situace nebo rodinná anamnéza). Je to obsaženo ve schvalovaném návrhu zákona o zdravotních službách.
Poslanci v úterý přehlasovali Senát a prosadili zákon, který zavádí (zřejmě protiústavní) odpovědnost osob za přestupky nebo trestné činy, u kterých není prokázáno, že je daná osoba skutečně spáchala. Porušení principu presumpce neviny se zatím týká jen provozovatelů motorových vozidel.
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).