Docela mě v tomhle kontextu překvapuje, že ještě neprosadili zákaz prodeje cigaret…
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).
Výzkumníci z Microsoftu objevili způsob, jak lze rychleji prolamovat šifrovací algoritmus AES. Nalezení těchto slabin algoritmu nicméně ještě neznamená zásadní ohrožení bezpečnosti jím šifrovaných informací.
Rodiče poznali v reportáži z Londýna v televizi svoji dceru jak páchá výtržnosti, zvedli telefon, zavolali na policii a udali ji. Podle ankety na iHNed s udáním vlastní dcery souhlasí 85 % hlasujících.
V Británii se debatuje o tom, že by se při stavech jako je teď v Londýně mohly filtrovat sociální sítě, přes které se výtržníci domlouvají. Vzpomeňte si, jak se před pouhými pár lety tvůrci cenzury dušovali, že půjde pouze o stránky s dětskou pornografií.
Britská policie je v souvislosti s aktuálními londýnskými události nespokojena s tím, že nemůže odposlouchávat zprávy BBM posílané mezi přístroji BlackBerry.
Přílepkem ke zdravotnické reformě se pokoušejí čeští politici změnit zákon o svobodném přístupu k informacím tak, aby se již neposkytovaly informace o platech a odměnách.
Peníze až na prvním místě
To mě zase vůbec nepřekvapuje. Klíčem je odpověď na otázku: „za co se dají inkasovat peníze?“ (ať už oficiální daně nebo neoficiální všimné).
Z „úsporných“ zářivek plynou daně a všimné, byť zase tak moc úsporné nejsou a obsahují rtuť. Z obyčejných rtuťových teploměrů se toho moc vytřískat nedá, zato z těch drahých elektronických ano (byť často nefungují nebo jsou nepřesné). Prodej tabáku je taky spolehlivým zdrojem pro politiky a úředníky. Z prodeje drog se zase oficiálně nic vytřískat nedá (mafie není zvyklá platit daně a dobrovolně to dělat nebude). Tak se to dá dělat leda neoficiálně – viz třeba: Drogy, CIA, teroristé (tisk z té doby je vůbec zajímavé čtení – Afghánistán, terorismus, zahraniční politika…). Podobně je to s Microsoftem – pokutovat ho znamená peníze, ovšem přihrát mu státní zakázku nebo podepsat smlouvu o strategické spolupráci rovněž. Politika v EU bohužel postrádá jakoukoli koncepci a filosofii – jediným motivem jsou majetkové zájmy zdejší nomenklatury (a v pozadí stojících struktur).