Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.
Ve floridském ostrovním městě Longboat Key jsou na obou příjezdových silnicích nainstalovány kamery snímající registrační značky všech projíždějících vozidel. Ty se hned porovnávají s údaji v databázích, ale i pokud není nic nalezeno, fotografie je uchována po dobu 10 let.
Pracujete v telekomunikacích nebo se o tento obor zajímáte? Minimálně v začátcích budete narážet na spousty neznámých zkratek a termínů – pak oceníte oborový výkladový slovník. Proto vzniká Free Telco Dictionary, který vám umožní na jedno kliknutí zjistit význam jednotlivých pojmů. A pokud jste ostřílení profesionálové, můžete pomoci s rozšiřováním tohoto slovníku, který je vydán pod svobodnou licencí GNU FDL.
Organizace Wikileaks uvolnila další obří balíky zašifrovaných dat (celkem asi 400 GB) a vybízí k jejich stahování a dalšímu sdílení. Data jsou zašifrována pravděpodobně algoritmem AES-256. O tom, co v datech je, se zatím jen spekuluje.
Německé úřady považují Bitcoin za „soukromé peníze“. Při zisku (kladném rozdílu mezi prodejem a nákupem) z jejich držení po dobu do 1 roku se z něj musí zaplatit daň (podobně jako třeba v případě akcií).
David Miranda, partner novináře Glenna Greenwalda, který psal články na základě informací poskytnutých Edwardem Snowdenem, byl zadržen na letišti Heathrow při své cestě do Brazílie. Po devíti hodinách byl propuštěn, byl mu však zabaven telefon, kamera, paměťové karty a další elektronika.
Při vnitřním auditu agentury NSA v květnu 2012 bylo zjištěno 2776 případů (za poslední rok), kdy agentura získávala soukromá data neoprávněně. Počet incidentů měl během jednotlivých čtvrtletí stoupající trend.
Pod záminkou boje proti softwarovému pirátství lze potlačovat nejen nepohodlné politické názory, ale i konkurenci v podnikání. Microsoft do svých DMCA žádostí o vyřazení z výsledků vyhledávání Googlem přidává i žádosti na vyřazení odkazů na torrenty OpenOffice.
Po firmě Lavabit končí i další služba šifrované pošty: Silent Mail. Jedná se o službu, na jejímž rozjezdu se podílel Phil Zimmermann, tvůrce šifrovací technologie PGP. Již v minulosti Jon Callas ze Silent Circle mj. řekl: „Existuje až příliš mnoho úniků informací a metadat včleněných do samotných e-mailových protokolů.“ Zkrátka i pouhý přístup vlády k metadatům považuje za hrozbu pro soukromí; ostatní šifrované služby Silent Circle zůstávají v provozu.
Finanční regulátor státu New York (NYSDFS) si předvolal 22 subjektů, které „mají něco společného“ s měnou Bitcoin. Podle něj by se na bitcoinové operace měly uplatňovat veškeré regulace a licencování jako na jiné měny.
Jak zařídit „personalizovanou reklamu“ ve fyzickém světě? Na Internetu lze použít cookies, reklamní obrazovky mohou mít zase Bluetooth nebo WiFi skener a sledovat MAC adresy, které zařízení jako třeba telefony se zapnutými příslušnými protokoly kolem sebe šíří.
Pokud by se přes HTTP
Pokud by se přes HTTP přenášela jasně strukturovaná data (třeba ten zmíněný JSON) ve standardizovaném formátu, problém by s tím podle mě nebyl. Problém ale nastává na současné implementaci webu (jako sítě, ne nějakého konkrétního sídla [website]). Každá stránka s diskuzemi si to řeší po svém. Například sledování nepřečtených komentářů nebo stopování vlákna se tak stává detektivní činností. Navíc UI je vždy odlišné. Srovnej třeba Root, D-FENS, KP a AbcLinuxu.
Podle mě nejvymakanější webovou implementaci diskuzí má AbcLinuxu. I tam je ale několik tragických věcí - stránka je datově šíleně neúsporná, pomalu se vykresluje (na rozdíl od nativního kódu a nějakého jednoduchého formátu zpráv se musí interpretovat šílené HTML a CSS) a nepřečtené komentáře nejsou perzistentní mezi reloady. O hromadném stažení a následném offline prohlížení snad ani nemluvě.
Naproti tomu kdyby všechny internetové diskuze byly přístupné přes nějaký standardizovaný protokol (vůbec to nemusí být zrovna NNTP), všechna vlákna bych si jedním kliknutím stáhl a pak si užíval pohodlí desktopového klienta.