Tak zrovna bezpečný počítač v FPGA bych teda nerad. Už například to, že na Place & Route algoritmech výrobce sedí a pokud vůbec, tak je distribuuje jen společnostem velkých jmen jako třeba NASA nebo USAF. Stejně tak sedí na samotné struktuře čipů, takže ani napsat vlastní Place & Route algoritmus není pořádně možné (podle všeho na staré čipy to někdo reverznul, ale takový člověk se vystavuje dost velkému postihu). Si vzpomínám, že jeden projekt, kdy jsem měl zprovoznit usb webkameru, tak výrobcem dodávaná lite verze usb řadiče měla v sobě časovač, kterej po čase (cca půl dne) ten řadič zablokoval. Zdrojáky řadiče samozřejmě šifrované a v EULA zákaz trasování programů výrobce.
Bohužel na výběr moc není. Prakticky pouze jeden nebo dva výrobci maj čipy takových kapacit, aby je bylo možné použít na počítač (tedy něco na čem pojede aspoň textový editor v GUI :-D). Existují i další, některý maj i téměř kompletní popis logiky, ale ty jsou fakt malý (říká se ATMEL, ale při zběžné prohlídce, jsem ty dokumenty nenašel).
Jinak bezbackdoorový systém na FPGA by musel být napsaný kompletně uživatelem (protože backdoor může být klidně i v řadiči UARTu od výrobce v zašifrovaném zdrojáku) a být sestavený vlastním softwarem (syntetizátor může teoreticky přidat vlastní hw). Odfrézovaní 28nm čipu bude vidět jen pod elektronovým mikroskopem a bude tě stát tak $1000 per čip. Hledání v miliardě tranzistorů pak bude docela zajímavý :-D.
Jim Farley z automobilky Ford potvrdil, že firma sbírá data z GPS nainstalovaných ve vozidlech. Ví tedy, kde se který automobil nachází a jakou rychlostí jede. Údajně ale data nikomu neposkytuje.
Bylo zjištěno, že na portu TCP/32764 poslouchá služba, které se dají posílat různé příkazy - například příkaz pro změnu administrátorského hesla. Pak už se stačí normálně přihlásit…
SPIEGEL vydal další článek o NSA. Shrnuje používané praktiky „konvenčního“ hackování (posílání zavirovaných mailů, injectování malware do provozu…), píše však i o tom, že NSA umí zachytit zásilku s objednaným počítačem a nainstalovat do něj softwarový, nebo i hardwarový backdoor. Dále prý NSA ráda využívá informace z crashreportů poslané pomocí funkce Windows „program spadnul, můžete odeslat log do Microsoftu“.
V jednom penzionu odmítli připravit pohoštění pro Miloše Zemana a pak vyvěsili na web „Všichni příznivci pravice dostanou v podniku slevu dvacet procent“. Jsou vyšetřování pro Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Evropská komise v květnu vyhlásila zakázku na studii, která má posloužit pro rozhodování, zda zavést záznamníky dat o událostech (EDR) do všech vozidel nebo do určitých kategorií vozidel. Zakázka byla v listopadu zadána firmě Transport Research Laboratory.
Tak zrovna bezpečný počítač v
Tak zrovna bezpečný počítač v FPGA bych teda nerad. Už například to, že na Place & Route algoritmech výrobce sedí a pokud vůbec, tak je distribuuje jen společnostem velkých jmen jako třeba NASA nebo USAF. Stejně tak sedí na samotné struktuře čipů, takže ani napsat vlastní Place & Route algoritmus není pořádně možné (podle všeho na staré čipy to někdo reverznul, ale takový člověk se vystavuje dost velkému postihu). Si vzpomínám, že jeden projekt, kdy jsem měl zprovoznit usb webkameru, tak výrobcem dodávaná lite verze usb řadiče měla v sobě časovač, kterej po čase (cca půl dne) ten řadič zablokoval. Zdrojáky řadiče samozřejmě šifrované a v EULA zákaz trasování programů výrobce.
Bohužel na výběr moc není. Prakticky pouze jeden nebo dva výrobci maj čipy takových kapacit, aby je bylo možné použít na počítač (tedy něco na čem pojede aspoň textový editor v GUI :-D). Existují i další, některý maj i téměř kompletní popis logiky, ale ty jsou fakt malý (říká se ATMEL, ale při zběžné prohlídce, jsem ty dokumenty nenašel).
Jinak bezbackdoorový systém na FPGA by musel být napsaný kompletně uživatelem (protože backdoor může být klidně i v řadiči UARTu od výrobce v zašifrovaném zdrojáku) a být sestavený vlastním softwarem (syntetizátor může teoreticky přidat vlastní hw). Odfrézovaní 28nm čipu bude vidět jen pod elektronovým mikroskopem a bude tě stát tak $1000 per čip. Hledání v miliardě tranzistorů pak bude docela zajímavý :-D.