Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
Používání VPN je v Íránu považováno za protizákonné a proto jsou příslušné porty blokovány. Podobně postupuje i Sýrie, hlavní porty pro VPN jsou zablokovány úplně, na ostatní je datový tok výrazně zpomalen.
Italská verze encyklopedie Wikipedia je v současné době odstavena. V italském parlamentu se totiž v současné době diskutuje návrh zákona, který by na Internetu zavedl povinnost do 48 hodin zveřejnit odpověď na obsah, který někdo považuje za závadný – aniž by se zkoumala oprávněnost této „odpovědi“. Wikipedia, která si klade za cíl vyváženost a objektivnost, by za takových podmínek nemohla fungovat. Viz oznámení na Wikipedii.
Senátoři ze státu New York mají pocit, že je svoboda projevu problémem, se kterým se musí něco udělat. Navrhují proto, aby již tato svoboda nebyla lidským právem, nýbrž jen privilegiem, které lze člověku odejmout. Mělo by prý jít o „přesnější výklad“ Prvního dodatku Ústavy a důvodem pro změnu legislativy je prý hlavně ochrana dětí před kyberšikanou.
Ministerstvo vnitra chce podle poslance ODS Marka Bendy obnovit uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci pro policii v podobě, kterou na Bendův návrh zrušil v březnu Ústavní soud. Píší Novinky. Podle Ústavního soudu a Bendy by uchovávané údaje měly sloužit jen k odhalování závažných zločinů.
Dánsko jako první na světě zavedlo daň na tučné potraviny. Za kilogram nasycených mastných kyselin Dánové zaplatí v přepočtu o 53 korun více. Vláda očekává, že spotřeba nasycených tuků klesne o skoro deset procent a spotřeba másla o 15 procent.
Na webu The National Academies Press je k dispozici k prohlížení a ke stažení kniha Reference Manual on Scientific Evidence (Referenční manuál pro vědecké důkazy). Je určena jako příručka pro soudce, aby byli schopni lépe pracovat s vědeckými a technickými důkazy. Kniha sice vznikla pro právní systém USA, nicméně její použitelnost je obecná.
EU spouští projekt SamKnows. Zašle vám domů krabičku, kterou si zapojíte do sítě, a krabička bude sbírat data jako rychlost připojení, ztrátovost paketů atd. a odesílat je na Centrálu, kde je vyhodnotí a podle toho naplánují rozvoj telekomunikační infrastruktury v EU.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?