Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?
Vyučující ve školách a mateřských školkách v Británii zaznamenávají, když se dítě homofobně nebo rasisticky vyjádří. Složka pak může s dítětem putovat na vyšší školy nebo i do jeho budoucího zaměstnání.
O podivných podmínkách v licenci k PlayStationu od Sony píše Lupa. Z licence například vyplývá, že nemáte právo na hromadnou žalobu Sony, kteréžto ustanovení je v ČR zřejmě neplatné.
V americké Atlantě bylo spuštěno nové kamerové monitorovací centrum. Aktuálně je do centra připojeno více než 100 veřejných i soukromých kamer. „To je ale jen začátek“ a Atlanta plánuje dostat se na úroveň, jakou má New York nebo Chicago.
New York Civil Liberties Union vede soudní spor s ministerstvem práce, které (údajně kvůli špatně vyplněnému výkazu práce) propustilo svého zaměstnance Michaela Cunninghama poté, co do jeho auta nainstalovalo sledovací přístroj s GPS. Vrchní státní soud již dříve v jiném případu rozhodl, že k instalaci takového zařízení je třeba soudní příkaz (tento případ nyní míří k Nejvyššímu soudu USA).
Barcelonská radnice zakázala prodej odznáčků se symboly stinných stránek města. Jsou na nich vyobrazeny krádeže, prostituce, alkohol, policejní násilí a podobně. Prodejci navíc musí vysvětlit, proč do nabídky tyto předměty zařadili.
Český stát bude nově evidovat podrobné neanonymizovné informace o zdravotním stavu každého člověka, ale i informace související (např. sociální situace nebo rodinná anamnéza). Je to obsaženo ve schvalovaném návrhu zákona o zdravotních službách.
Poslanci v úterý přehlasovali Senát a prosadili zákon, který zavádí (zřejmě protiústavní) odpovědnost osob za přestupky nebo trestné činy, u kterých není prokázáno, že je daná osoba skutečně spáchala. Porušení principu presumpce neviny se zatím týká jen provozovatelů motorových vozidel.
No a?
Firma nemá povinnost poskytovat zaměstnancům Internet (aspoň ne obecně, teoreticky by to mohlo být v pracovní smlouvě) a když se tak rozhodne, může poskytnout jen část. Typicky podle toho, co zaměstnanec potřebuje k práci.
Sledování je dost otázka. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že zaměstnanec pracuje (celkem legitimní předpoklad), pak je asi celkem legitimní ho kontrolovat. Z i pochopitelné, pokud je placen od hodiny. A pokud to má i v pracovním řádu, se kterým zaměstnanec souhlasil...
Zkusím analogii. Zaměstnavatel jde k zaměstnanci do kanceláře (asi většinou celkem legitimní) a chce se ho zeptat, co dělá, protože se mu nelíbí jeho pracovní výkon. A zaměstnanec tam bude zrovna s ženskou. Je to narušení soukromí?