OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>
Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
V pátek 18. 7. 2014 se koná sraz příznivců otevřených technologií. Vítání jsou všichni příznivci svobodného softwaru a hardwaru včetně paranoidních uživatelů.
V Cisco Unified CDM, který se používá pro enterprise komunikaci ve firmách, je natvrdo zadaný veřejný SSH klíč umožňující vzdálené přihlášení. A dokonce je tam k němu i jeho soukromý protějšek. Nutno podotknout, že se nejedná o první backdoor, který tato firma, dodávající mimochodem páteřní routery pro kritickou infrastrukturu, nainstalovala.
Vypadá to, že od 2. září bude zakázán prodej například kyseliny dusičné. Pokud by vás ovšem napadlo předzásobit se, vězte, že i samotné držení takovýchto chemikálií bude zakázáno od 2.3.2016 (hrozila by vám pokuta až 50kKč).
Komentáře
Btw. ten odkaz "rozhodně není
Btw. ten odkaz "rozhodně není poprvé" - to je síla, co?
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Jo. Ale je to jen v softwaru.
Certifikát
OT: HTTPS certifikát, který servíruje váš webserver, má platnost do 21.6.2012 11:40:51. Momentálně je 14:30, takže prohlížeče už při přístupu nadávají...
Řešení in progress, CA má
Řešení in progress, CA má nějaký problém s webem.
Stejně bych certifikátům od „důvěryhodných“ autorit nevěřil :)
SSL vs web-of-trust
Ma to reseni. Certifikaty, i self-signed, by sly kombinovat s web-of-trust podpisy pomoci napr. GnuPG. Detached signature certifikatu se pak ulozi na server se standardizovanym jmenem (napr. https://dome.na/sslsign.gpg). Browser extenze pak muze kontrolovat zda je certifikat gpg-podepsan nekym duveryhodnym, a zobrazovat pozici podpisu v web-of-trust jednotlivych klicu. Kontrola pres SSL pak muze byt provedena paralelne s kontrolou pres GnuPG.
Šel bych na to trošku
Šel bych na to trošku jinak.
V případě, kdy URL předáváš elektronicky, není problém s ní prostě předat i otisk veřejného klíče serveru na druhé straně. Takhle by šlo vygenerovat šíleně propletenou a ohromnou web of trust. Stačilo by to jenom nějak implementovat. E.g.:
<a href="https|BASE64encodedFINGERPRINT://kinderporno.cz/d/blah>Dětské porno zdarma ke stažení</a>Vychází to z toho, že ten, kdo odkaz šíří, webu věří, resp. prvotní publikovatel odkazu to stejně musel dát do nějakého zabezpečeného média (jinak by nepomohla ani svěcená voda).
V případě papírového předání je to horší, ale řekněme, že já bych ten 20znakový řetězec klidně zkontroloval. Případně máme QR kódy.
Bylo pochopitelné, co jsem tím chtěl říct? Co si o tom myslíte?
20 znaků je málo, base64 má 6
20 znaků je málo, base64 má 6 bitů na znak a tak by byla síla hashe jen 120 bitů a to je dokonce míň než md5, tedy kolize! Radši aspoň 40 znaků :-D.
Jinak nápad předávat fingerprint v url je zajímavej, akorát by to lehko svádělo uživatele k opomenutí druhého potvrzovacího kanálu a útočníky k MITM útoku a pokusu o falšování všech fingerprintů.
Kolize v MD5 jsou způsobeny
Kolize v MD5 jsou způsobeny kryptografickými útoky, nikoli vyčerpávajícím hledáním. Podle mě 2^120 nespočítáš a ještě hodně dlouho nikdo nespočítá. Kdyby jo, tak můžeme zahodit všechny 128b symetrické šifry.
Jádro myšlenky bylo v tom, že pokud útočník může podvrhnout fingerprint v URL, může podvrhnout i URL samotnou - tj. v takovém případě by ti nepomohlo ani současné schéma s CA.
Jestli použiješ něco jinýho
Jestli použiješ něco jinýho než MD5 tak pak jo.